Agilné projektové riadenie


Agilita pri riadení projektov prináša flexibilutu a zvýšenie prínosov projektu

Scrum a agilní řízení projektů

Agilita obecně znamená schopnost přizpůsobit se prostředí, situaci, okolnostem. Je to určitá forma flexibility, která se přenáší i do fungování lidí nebo celých organizací.

Je zřejmé, že agilita ve firemním prostředí není jen model nebo standard, ale představuje změnu přístupu a celé filozofie dodávky projektu. Agilitu nelze přijmout pouze na jedné úrovni, například ve vývojových týmech, ale musí být široce akceptována v celé firmě. V případě dodavatelsko-odběratelských vztahů musí agilitu dodávky akceptovat i zákazník.


Je několik faktorů, které ovlivňují proveditelnost agilních projektů. Mezi ně patří hlavně snaha dodat zákazníkovi hodnotu co nejdříve na začátku projektu, dohodnout se, které komponenty jsou absolutně nezbytné a které naopak ani nemusí být dodány (stupnice MoSCoW) a hlavně neustále získávat od zákazníka zpětnou vazbu by výsledný produkt co nejlépe vyhovoval jeho potřebám.

Pro lepší pochopení agility byl v roce 2001 vytvořen Agilní manifest byl původně definován pro vývoj SW, ale platí ve všech oblastech).


  • Lidé a komunikace jsou důležitější než procesy a nástroje.
  • Funkční software je důležitější než vyčerpávající dokumentace.
  • Spolupráce se zákazníkem je více než sjednávání smlouvy.
  • Reagování na změnu je důležitější než striktní dodržování plánu.


Na agilní manifest je třeba dívat tak, že tvrzení na levé straně mají větší váhu než tvrzení na pravé straně. V žádném případě to neznamená, že tvrzení na pravé straně můžeme zanedbat. Je důležité si uvědomit, že pro úspěšné realizování projektů v agilním prostředí je třeba dosáhnout porozumění a akceptaci na všech úrovních řízení projektu, ale častokrát i firmy.


Agilní způsoby řízení jsou mnohem mladší než klasické (nebo Waterfall) metody řízení projektů. Jejich nasazení bylo vyvoláno potřebou snadno a rychle aplikovat změny třeba i v pozdějších fázích projektu hlavně v produktech, které mají velmi krátký životní cyklus (například elektronická zařízení). Existuje mnoho systémů agilního řízení projektů, které mají v sobě zapracované agilní principy a liší se nasazením nebo porozuměním agility ve firmě, od druhu vyvíjených produktů projektového prostředí a podobně.


Mezi nejvýznamnější a nejrozšířenější agilní metody projektového řízení lze zařadit především metodu Scrum.

Scrum

Scrum je nejvíce používaný agilní způsob řízení projektů. Z pohledu definice se nejedná o metodu ani o standard, ale Scrum je definován jako „rámec“ (Framework), a umožňuje uživatelům flexibilní nasazení do praxe.

Slovo Scrum nepředstavuje žádnou zkratku. Je to termín používaný v rugby, který popisuje zdánlivě chaotický pohyb hráčů. V češtině je nejblíže tomu slovu výraz „skrumáž“. Podle celosvětových statistik, až 60% agilních projektů používá přímo nebo nepřímo Scrum. Oblíbenost Scrum-u je založena na jednoduchosti použití, minimálním administrativním zatížení a svěření odpovědnosti za vývoj produktů Scrum týmu.


Scrum role


Jednoduchost Scrumu spočívá i v tom, že definuje pouze tři povinné role – vlastník produktu (Product Owner), odborník na Scrum (Scrum Master – tento výraz se obvykle nepřekládá) a Scrum tým, který se občas nazývá také Development Team. Žádná z uvedených rolí není přímo nadřízena jiné roli, funguje tam princip kolektivní odpovědnosti. Všechny 3 role se odpovídají Sponzorovi projektu.


Vlastník produktu - Scrum Product Owner se občas označuje také jako „hlas zákazníka“ (the voice of customer). Vlastník produktu je zodpovědný za definování požadavků na dodávky a jednotlivých komponent (v agilních metoda se nazývají user story), prioritizuje jednotlivé komponenty, vytváří akceptační kritéria a přebírá hotové produkty od týmů.


Odborník na Scrum – Scrum Master je zodpovědný za to, že se správné uplatňování Scrum principů a snaží se zabránit vnějším vlivům na členy vývojivého týmu.


Vývojový tým - Development team je společný název pro všechny pracovníky, kteří vytvářejí (resp. vyrábějí) definované výstupy. Někdy se nazývají potenciálně dodatelné produkty (potentionally shippable products). Scrum tým je samo-organizován a zodpovídá za kvalitu a dodání produktu. Týmy jsou aamo-motivovaná, sami si definují cíle, vytvářejí plány a snaží se dosáhnout stanovených cílů.


Kolektivní název pro tyto všechny 3 role je hlavní projektový tým Scrum (Scrum Core Team).

Princípy Scrum

Scrum založený na agilních principech, ale specificky definuje 6 principů, které se musí uplaňovat ve všech projektech.


Empirická kontrola procesů

Empirická kontrola procesů zdůrazňuje klíčovou filozofii Scrum založenou na třech hlavních myšlenkách a to transparentnosti, prověřitelnosti a přizpůsobení. Transparentnost je zajištěn tím, že popis projektu, jakož i definice všech dodávek, časový harmonogram a všechny informace o projektu jsou veřejné, dostupné nejen členům týmu, ale každému zájemci. Prověřitelnost se realizuje tím, že všechny informace o projektu jsou zobrazeny na projektové tabuli (Scrumboard) a jiných zobrazovacích prostředcích. Zákazníci a uživatelé pravidelně pravidelně poskytují zpětnou vazbu a účastní se rozhodovacích procesů v projektu. Adaptace se uskutečňuje spoluprací projektového týmu a jiných účastníků projektu a zajišťuje, že se realizují navrhované změny a zlepšení ve vyvíjených produktech ale i samotných projektových procesech.


Samo-organizování

Princip samo-organizování vychází z poznání, že v současnosti pracovníci dodávají mnohem vyšší hodnotu, když jsou samo-organizovaní a zároveň zodpovědní za realizování vlastních návrhů. Samo-organizování neznamená, že členové projektového týmu mohou dělat cokoliv. Znamená to, že požadovaný produkt nebo službu vytvářejí na základě vlastních návrhů.


Kolaborace

Kolaborace se zaměřuje na kolektivní sdílenou odpovědnost za dodání projektu. Kolaborace je více než spolupráce. Vyjadřuje situaci, kdy každý člen Scrum týmu přispěje svým dílem ik práci jiných tak, aby výsledek byl mnohem výraznější.


Prioritizace založená na hodnotě

Prioritizace založená na hodnotě zajišťuje, že projekt dodá maximální hodnotu pro zákazníka již v prvních fázích projektu. Čili produkty s nejvyšší hodnotou se dodávají v projektu co nejdříve. U klasických metod projektového řízení zákazník obvykle dostává produkt, čili hodnotu, až na konci projektu. Prioritizace určuje, co má být provedeno nyní a co počká na později. Prioritizaci výstupu projektu realizuje vlastník produktu s využitím user stories a prioritizovaného seznamu úkolů. Při prioritizaci se řadí produkty na základě hodnoty pro zákazníka, rizika související s daným produktem a závislosti.


Časová ohraničenost ( Time – boxing)

Tento princip v sobě odráží hlavní parametr Scrum a to, že čas ve Scrum projektu a některých aktivitách je čas přesně stanoven a nelze ho překročit. Toto je důvod, proč jsou i některé činnosti v projektu časově ohraničeny, například trvání etapy (Sprint), trvání porad, vyhodnocovacího procesu a podobně. Scrum považuje čas za jeden z nejdůležitějších limitů v projektu.


Iterativní vývoj

Tento princip se zakládá průběžném iterativním vyvíjení produktu. Nejprve se vyrobí funkční část produktu a později se vylepšuje. Tento princip souvisí s prioritizací na základě hodnoty, ale is snazším uplatňováním změn do produktů, které ještě nejsou zcela dokončeny.

Scrum procesy

Scrum procesy popisují 5 fází, které jsou definovány ve všeobecných procesech projektového řízení, jen jejich název i obsah jsou přizpůsobeny agilnímu vývoji.


Mezi projektové fáze podle Scrum patří:

Iniciace (Initiate)

V této fázi začíná projekt a vytvářejí se základní struktury. Identifikují se členové hlavního projektového týmu, analyzuje se zdůvodnění projektu, vytváří se projektová vize, a začínají se definovat hlavní dodávky projektu, které se zaznamenávají do plánu dodávek (Release plan).


Plánování a odhadování (Plan and estimate).

Fáze plánování a odhadů je složena z procesů souvisejících s plánováním a odhadováním náročnosti jednotlivých úkolů. Vytváří se detailnější popisy dodávek prioritizují a plánují se dodávky v nejbližším sprintu.


Implementace (Implement)

Fáze implementace je zaměřena na práci na zadaných úkolech, na realizování aktivit, které vedou k vytváření produktů projektu. Typicky se tento proces realizuje během Sprintu.


Přezkoumání a vyhodnocení (Review and retrospect)

Tato fáze je zaměřena na ověření kvality (akceptaci) vyrobených produktů vlastníkem produktu, vyhodnocení prací ve sprintu a návrhy na zlepšení procesů v následující etapě.


Uvolnění (Release)

Tato fáze je zaměřena na převzetí hotových produktů zákazníkům a na ukončení projektu. Vyhodnocuje se celý průběh projektu, zaznamenávají se zkušenosti z projektu, které slouží k vylepšení budoucích projektů.

Jak probíhá školení Scrum

Školení Scrum se realizuje na základě objednávky firmy nebo jako veřejný kurz. Firemní školení jsou uzavřena a šita na míru konkrétního zákazníka. Během školení se probírají teoretické oblasti a realizují se na kokrétních porjektech zákazníka.


Otevřené, tedy veřejné kurzy realizujeme podle zájmu veřejnosti několikrát ročně obvykle v Bratislavě nebo Košicích. Na veřejném školení Scrum se musí zúčastnit minimálně 5 studentů, aby si mohli vyzkoušet všechny projektové role. Je proto vhodné přihlásit se na kurz co nejdříve, aby byl znám celkový počet účastníků.

Obsah školení

Scrum školení je standardně dvoudenní a obsahuje teoretickou a praktickou část.

Na teoretické části si představíme principy, aspekty a procesy Scrum do takové úrovně detailů, abychom mohli v praktické části simulovat reálný Scrum project. Zároveň si studenti vyzkouší Scrum ceremonie a techniky.

Poměr teoretické a praktické části závisí hlavně na tom, nakolik studenti ovládají Scrum před školením, jak intenzivně se na školení připravovali, případně pokud již aplikovali Scrum v praxi.

Praktická část se realizuje jako reálný Scrum projekt. Účastníci kurzu že si procvičují vyhodnocovací techniky, práci se Scrum boardem (projektovou tabulí) a reálnou komunikaci v projektu Scrum.

Důležitým komponentem školení je vytváření „Epics“ a „User stories“ z projektové vize a simulování prioritizace úkolů. Společně si prakticky projdeme přes všechny procesy Scrum a vytváříme řešení, které na konci každého Sprintu předáváme Produkt Ownerovi. Během školení se realizují 3 sprinty a každý trvá 3 dny. Členové týmů musí spolupracovat při plánování sprintu, vyhodnocování náročnosti úkolů a vytváření dodávek.

Účastníci školení ocházejí nejen s teoretickými vědomostmi, ale také s praktickými zkušenostmi z realizování reálného Scrum projektu.

Certifkáty Scrum

V základní úrovni lze získat certifikáty Scrum Developer – SDC, Scrum Master – SMC a Scrum Product Owner – SPOC. Na expertní úrovni jsou to certifikáty Expert Scrum Master – ESM a Expert Product Owner – EPOC. Jakékoli jiné certifikáty, jako je Scrum Foundation a podobně obvykle nejsou zaměřeny na získání praktických znalostí.

Pro získání Scrum certifikátu je třeba samostatně realizovat certifikační zkoušku. Tato se realizuje on-line do 6 měsíců po ukončení kurzu. V závislosti na druhu certifikátu i zkouška je různá. Nejjednodušší je zkouška Srum Developer, test obsahuje 75 otázek a zkouška trvá 90 minut. Výsledný certifikát se nazývá SDC (Scrum Developer Certified).

Nejoblíbenější je zkouška Scrum Master. Závěrečný test obsahuje 100 otázek a zkouška trvá 90 minut. Výsledný certifikát se jmenuje SMC (Scrum Master Certified).

Nejtěžší je zkouška Scrum Product Owner. Závěrečný test obsahuje 140 otázek a zkouška trvá 3 hodiny. Výsledný certifikát se jmenuje SPOC (Scrum Product Owner Certified).

Pro realizaci vyššího certifikátu Scrum není nutné realizovat všechny nižší úrovně, ale lze provést přímo certifikační zkoušku Product Owner. Není třeba ani dokladovat projektové zkušenosti.

Pro získání Expert certifikátů je třeba mít některý z nižších certifikátů Scrum a deklarovat zhruba 3 roky zkušeností řízení agilních projektů.

Agilní projektové řízeníe


Agilita při řízení projektů přináší flexibilutu a zvýšení přínosů projektu